Křivoklát

KŘIVOKLÁDKřivoklát je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších STŘEDOVĚKÝCH HRADŮ českých knížat a králů.

Hrad Křivoklát byl nejprve využíván jako lovecký hrad knížat a králů. KOSMAS se o Křivoklátu zmiňuje v souvislosti s rokem 1110, jelikož však archeologický průzkum žádné osídlení z 11.–12. století neprokázal, soudí někteří, že se Kosmas zmiňuje o jiném stejnojmenném místě.[1] (Archeologický výzkum provedený NPÚ – územním obdobrým pracovištěm středních Čech z let 2004–06 prokázal násep raně středověké fortifikace)

Současný rozsáhlý GOTICKÝ KRÁLOVSKÝ hrad vznikl ve 13. STOLETÍ na místě staršího RANĚSTŘEDOVĚKÉHO hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190.

Hrad přestavěl a rozšířil PŘEMYSL OTAKAR I. Stavební práce pokračovaly i za vlády jeho syna VÁCLAVA I. V první polovině 13. STOLETÍ se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a PŘEMYSL OTAKAR II. Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu v roce 1316 se na Křivoklát uchýlila královna ELIŠKA PŘEMYSLOVNA. Dětství zde prožil KAREL IV. (13191323), tehdy ještě jako Václav. Odtud odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou BLANKOU Z VALOIS. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera Markéta. Později však Karel dával přednost hradu KARLŠTEJN. Často zde pobýval před postavením hradu TOČNÍK i VÁCLAV IV.