KONĚPRUSKÉ JESKYNĚ ANEB KRÁSA V ČESKÉM KRASU

Autem, vlakem nebo autobusem jen cca 30 km jihozápadně od Prahy, 5 km od Berouna a najednou vás obklopí krajina plná dramatických srázů, hlubokých kaňonů a příkrých skalních stěn. V momentě je pak dění všedního dne kdesi daleko v zapomnění a vy máte pocit, jako byste byli někde na divokém západě…

Kouzlo tohoto místa můžete obdivovat skutečně skrz na skrz a to právě díky Koněpruským jeskyním, které odkryjí i tajemná zákoutí pod povrchem země. Koněpruské jeskyně jsou nejdelším a určitě jedním z nejznámějších jeskynních systémů v Čechách. Nejen pro tato svá „nej“ stojí za vidění. Specialitou Koněpruských jeskyní jsou zejména takzvané Koněpruské růžice, celá řada cenných archeologických nálezů a tajná penězokazecká dílna. V části zvané Mincovna byly ve středověku padělány z měděného plechu a amalgámu stříbra „stříbrné“ husitské haléře s emblémem českého lva.

 Na jihovýchodním úbočí hřebenu Zlatého koně byl roku 1950 proveden odstřel, po kterém se ve stěně lomu objevil jeskynní otvor. Dělníci z kamenolomu pod vedením mistra Karla Mareše vstoupili do království ticha a tmy. Museli se plazit, rozšiřovat průlezy a skončili před závalem s otvorem, ze kterého dul průvan. Ve svém volném čase zával překonávali, až jím nakonec pronikli a objevili několik krápníkových síní a hlubokou komínovitou propast. Již tři dny po ohlášení nálezu se do propasti spustil geolog Jiří Kukla, který v hloubce 27 metrů objevil malé jezírko a otisky lidských nohou ve škorních.

Svatá Hora u Příbrami – obdivované mariánské poutní místo

 

 

“> “> Pribram_Svata_hora_Ladislav_Renner_nahled.jpg “> Pribram_Svata_hora_stuky_v_ambitu_Ladislav_Renner_nahled.jpg “> Pribram_Svata_hora_schody_Ladislav_Renner_nahled.jpg “> Pribram_Svata_hora_fresky_v_ambitu_Ladislav_Renner_nahled.jpg “> pribram3.jpg “> pribram2.jpg “> pribram.jpg “> pribram_-_svata_hora_[800x525]-1.jpg “> sv hora III.jpg “> sv hora II.jpg “> sv hora.JPG “> sv hora I.jpg “> 2c9f6e19-f6b6-11de-867b-001a64a218ce.jpg 

 

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 probíhá rekonstrukce.

Svatá Hora u Příbrami se stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě a je jednou z nejcennějších staveb českého raného baroka. Podle legendy sošku P. Marie Svatohorské vyřezal z hruškového dřeva sám arcibiskup Arnošt z Pardubic v polovině 14. století.

Od 11. 5. 2015 do konce roku 2015 bude areál v rekonstrukci. Mše svaté jsou zachovány pravidelné vedle v exercičním domě v kapli a velké poutě a nedělní slavnosti se konají na podiu u svatohorské studánky.

Chrám tyčící se na terase s balustrádou, obklopenou ambity s lunetovými obrazy a dalšími uměleckými prvky je architektonický skvost, na němž se podílela řada řemeslníků a řezbářů, mj. malíř P. Brandl a sochař J. Brokoff. Na začátku 20. století byla svatyně povýšena papežem Piem X. nabaziliku minor.

V prostorách Svatohorského poutního muzea jsou v rámci sezónních expozic vystavovány cenné předměty ze sbírek Svaté Hory. Prohlídka muzea je součástí prohlídkového okruhu s průvodcem, který vás zavede do běžně nepřístupných prostor. Prohlídku je možno kdykoli objednat na každý den v roce. Po předchozí domluvě, nejlépe pro organizované skupiny s minimálním počtem 10 účastníků, jemožná prohlídka s průvodcem, po které následuje půlhodinový koncert na nové chórové varhany v bazilice.

V běžně nepřístupných prostorách tzv. Letního kůru, odkud je hezký pohled na střed areálu s Korunovačním oltářem, naleznete stálou expozici ke 100. výročí povýšení Svaté Hory na basilicu minor s názvem Svatá Hora nad časem i v čase. Výstava se věnuje historii Svaté Hory, vznik, postupnou výstavbu, historii sošky, hudbě na Svaté Hoře, neuskutečněným plánům na přestavbu a zvětšení areálua jiným zajímavostem Svaté Hory.

I když zrovna nejsou Vánoce, můžete si na Svaté Hoře, v rohové Mníšecké kapli, prohlédnout stálou výstavu betlémů! Výstava je přístupná každý den v otevírací době prodejny a muzea, na požádání.

Lom Velká Amerika

Na Ameriku  jsme se  vrátili  po 25 letech. Dost se toho změnilo. Jediné , co zůstalo je , že je vstup do lomu stále zakázán. V době komunistické , někdy od 60. let , sem jezdilo  nejenom spousty Pražáků  a turistů, ale Amerika byla i oblíbeným místem pro nudisty  a  pro milovníky  koupání, někteří zde tábořili. Nedovoleně, ale o to intenzivněji  zde působili i jeskyňáři  a skupiny zabývající se dokumentací krasových jevů a historického podzemí.  Společné pro všechny bylo, že se utíkalo před Veřejnou bezpečností, která tady měla pravidelné kontroly a pořádala policejní zátahy proti návštěvníkům –  záškodníkům. Dolů  po skále k vodě vedlo lano, kterého se dalo přidržovat. My jako nezodpovědní rodičové sem, jako i spousty jiných, šli s dětmi. Dceři bylo pouze půl roku a synovcovi 6 let, když jsme poprvé podnikli tuto výpravu a tak strach, aby se při sestupu i výstupu nezranili, byl velký. Koupání bylo fantastické ! Vše proběhlo bez úhony, až do chvíle, kdy nás v horní partii Ameriky legitimovali esenbáci. Já měla dušičku a strach o děti  a trnula,  co bude následovat. Vyústěním konfliktu bylo, že nám vytáhli z fotoaparátu nafocený film , pohrozili pokutou a vykázali nás, jako i další, z tohoto území. Škoda, fotografie by určitě dnes mnohé napověděly, a bylo by na co koukat a vzpomínat.

Lom Velká Amerika

Lom Velká Amerika

Amerika dnes , je pořád krásná a fascinující. Omezení jsou mnohem přísnější a pokuty vysoké. Nafotit tu krásu je dost těžké, jsou pouze dvě místa, kam mohou návštěvníci stanout a kde je na lom vidět. Přesto je opravdu se na co dívat a určitě je to nezapomenutelný zážitek.

Lom Velká Amerika je 322 metrů n.m.. Lom je zatopen a slouží jako rezervoár pro provoz R.D. Mořina. Zajímavostí je , že  ve výšce asi 335 m n.m. je chodba spojující tento lom s Trestaneckým lomem. Při přepravě rubaniny bylo využito sjezdů a spojujících chodeb a tunelů mezi jednotlivými lomy v blízkém okolí. Přístup do tohoto lomu byl umožněn 130 dlouhým tunelem. Lom Amerika je v sestavě vápencových lomů nacházejících se v okolních lesích určitě nejznámější. Za rok otevření lomů  u Mořiny je považán rok 1891 a vlastní ložisko bylo otevřeno v r. 1900. Nezbytnou a důležitou roli při otevírání nových lomů měla železnice: Kladensko – nučická dráha. Dnešní lomy „Amerika“ byly nejdříve otevřeny od východu (Kozolupy). Po protažení železnice byl vybudován hlavní závod lomů Mořina a toto místo bylo nazváno „Amerika“. Z peronu Amerika byl otevřen stejnojmenný lom.

Lom Velká Amerika

Lom Velká Amerika

Od r. 2000 vede kolem lomu značená turistická značka, žlutá č.6161 v celkové délce 5km. Vychází od Dubu sedmi bratří  směrem na západní okraj Malé Ameriky , dál jižním okrajem Malé Ameriky , severním směrem obchází areál lomů Mořina a Mexiko, východ lomu Mexiko pokračujete až k Velké Americe a končí  v obci Mořina.

Pokud chcete zajet vozidlem až k lomu , dost těžko zde zaparkujete, je lepší nechat auto v Mořině. Pro pěší , kteří se dopravili vlakem, je zde značená trasa již od nádraží.

BRDY – ROZHLEDNA   STUDENÝ VRCH

Výlet zahájíme v městečku Hostomice pod Brdy (361 m) na Berounsku. Sem můžeme přijet i vlakem, který jezdí ze Zadní Třebáně (na hlavní trati Praha – Zdice – Plzeň) do Lochovic (na trati č.200 Zdice – Protivín).

Z nádraží projdeme 0,7 km na náměstí, odkud pak vyrazíme po modré TZ na Nouzov (1,7 km) a Zátor (další 1 km; 431m). Pokračujeme po modré 1,3 km k prameni Brdlavka (465m). Odtud (stále po modré) už začíná ostřejší stoupání do sedla (582 m) pod Velkou Babou, kterým také prochází veřejná komunikace z Hostomic do Příbrami (1,8 km). Odtud si také modře značenou odbočkou odskočíme přes Velkou Babu (614 m) k Fabiánovu loži, skalisku, kde podle pověstí sídlí v zakletém hradě pán Brd, duch Fabián, podle něhož prý napsal K.J.Erben svoji baladu Záhořovo lože (tam a zpět dohromady 1 km). Po návratu zpět do sedla se dáme vlevo po silničce 1,3 km na rozcestí Pod Provazcem (603 m), kde narazíme na červenou TZ. Po ní se vydáme vlevo (směr Kuchyňka) přes Malý vrch (627 m), až po 2 km dorazíme na vrchol samotné Kuchyňky (636 m). V JV svazích se tu nalézá přírodní rezervace, kde jsou chráněny zbytky původních suťových lesů. Z hřebene Kuchyňky se nám nabízejí velmi půvabné výhledy jak na JV k Rosovicím, tak i na SZ do Hostomické kotliny, na Plešivec i nejvyšší horu v této oblasti, Písky (691m) s radarem ŘLP.

Rosovice z Kuchyňky (636m)

Rosovice z Kuchyňky (636m)

Z Kuchyňky asi po 1 km klesneme do širokého sedla (rozcestník; 568m) a stále po červené začneme po krátké době opět stoupat jižním a jihovýchodním úbočím Studeného vrchu 1,5 km k dalšímu rozcestí (602 m) s odpočívadlem. Tady narazíme na dřevěné směrovky, které nás kolem bývalé hájovny na tzv. Dobříšské Babě dovedou až ke kamenné zeměměřičské věži na vrcholu Studeného vrchu (660 m; 0,8 km). Tato věž nyní péčí Sdružení pro ekologický rozvoj krajiny (SERK) a Turistů severních svahů Brd (TSSB) slouží jako rozhledna. (V zimě jen výjimečně otevřená, na jaře, v létě a na podzim bývá otevřena o víkendech). Pokud je rozhledna otevřená, je možné se zde i občerstvit a odpočinout si na lavičkách.

 

Pohled na Studený vrch (660m) a Stožec z Krkavčích skal na PlešivciRozhledna Studený vrch (660m)

Pohled na Studený vrch (660m) a Stožec z Krkavčích skal na Plešivci

lupa

Poznámka:Z geomorfologického hlediska je právě Studený vrch (660m) nejvyšší horou Hřebenů, které jsou podcelkem Brdské vrchoviny. Nedaleký vrch Písek/Písky (691m), který bývá označován za nejvyšší horu Hřebenů se však již ve skutečnosti nachází v samostatném podcelku Brdy (a v okrsku Třemošenská vrchovina). Veřejnost však obecně chápe Hřebeny (také Brdské Hřebeny) jako souvislý zalesněný hřeben, který se táhne od Zbraslavi až k Litavce, přesto, že z geomorfologického hlediska Hřebeny právě Studeným vrchem končí a k údolí Litavky už nedosahují.

Rozhledna Studený vrch (660m)

Ze Studeného vrchu se vrátíme zpět na rozcestí a budeme pokračovat dále po červené značce ještě 2 km. Překročíme silnici, spojující Hostomice s Dobříší a dorazíme na rozcestí pod hájovnou Jelení Palouky (504 m). Tady odbočíme vlevo na zelenou TZ a po 1 km dojdeme do obce Malý Chlumec, kde je možné i občerstvení. Po zelené značce pak budeme pokračovat přes Lštěň ještě 3,2 km opět až na náměstí v Hostomicích, odkud se vrátíme zpět na nádraží ČD.     Celá trasa výletu je tak dlouhá cca 24 km.

SKRYJSKÁ JEZÍRKA

Skryjská jezírka jsou 2 malá jezírka v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.Obě Skryjská jezírka spojuje Zbirožský potok, který je přítokem řeky Berounky. Najdete tu i menší Skryjský vodopád, pod kterým leží horní jezírko. Horní jezírko je obklopeno skalami, zatímco dolní leží mezi stromy. Přírodní rezervace Jezírka (neboli Skryjská jezírka) je o rozloze necelých 60 ha součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Více zde: http://www.skryjskajezirka.cz/co-jsou-skryjska-jezirka/